Ocenění na pracovišti

Jak to lze udělat dobře?

Na našich trenérských sezeních a konzultacích nám lidé z nejrůznějších oborů znovu a znovu říkají, že musí ve své práci fungovat především a že jsou málo vidět a uznáváni. Někteří také hlásí šikanu, stále více vyhoření a vyčerpání. Mohla by uznání, uctivá a důstojná spolupráce přispět k řešení?

 

"Zázrak uznání"

Reinhard Haller, psychiatr, psychoterapeut a neurolog, ve své knize "Zázraky uznání" na začátku píše: "Všichni z vlastní zkušenosti víme, jak dobré je to, když nám je dáno uznání a respekt, když se nám dostává pozitivní pozornosti, chvály a vděčnosti. Nicméně ocenění utrpělo v posledních několika desetiletích pokles cen."

Haller si však také myslí, že se vítr pomalu otáčí, že touhy po ocenění opět rostou a aktivně se hledají. Našli jsme článek ve standardu.

V tom se ukazuje, že ocenění je opět velkým tématem, o které lidé také mluví.

Ocenění rozhodně není každodenní, není to vycvičený způsob, ale mělo by pocházet z vnitřního postoje, spolu se skutečným zájmem o druhého.

"Po velmi dlouhou dobu se na seminářích vedení učilo, že poplácání po zádech a roční bonus není to, co dává lidem (zaměstnancům) bezpečný pocit, že jsou uznáváni a oceňováni, viděni, žádáni a informováni."

 

Proč dělám to, co dělám?

Kromě oceňujícího přístupu je v díle jistě také vyjádření smyslu, odpověď na otázku "Proč dělám to, co dělám?". Standard vyzpovídal dva jednatele poskytovatele služeb Sodexo (řešení pro firemní restaurace a catering), Michaela Freitaga a Andrease Stichu – zde jsou shrnuty otázky a odpovědi:

 

Na otázku novin, zda je ocenění (starou) novou věcí, Michael Freitag říká: "Je rozdíl, zda se zaměstnanec, který tráví jídlo, usmívá, protože rád pracuje a ví proč nebo ne. Motivace dnešních zaměstnanců je také odlišná, což je způsobeno především mladými demografickými křivkami. Služební auto v dobré výbavě včetně soukromého použití – to dnes nestačí. Musí to být alespoň elektromobil nebo roční jízdenka na veřejnou dopravu."

Jeho kolega Andreas Sticha se zaměřuje na hodnoty, které již rezonují ve slově ocenění – základní hodnoty, jako je respekt, oslavování úspěchů viditelně a pozitivní zpětná vazba.

Kromě toho je vysvětleno oběma, že společnosti si nyní uvědomují, že ztrácejí lidi, pokud se nezaměřují na zhodnocení. To je povinnost nadřízených, základem je důvěra. To musí být příkladem a zohledněno v celé společnosti. Jedná se o skutečné signály, jako je pracovní doba založená na důvěře, a o to, aby byly posouditelné, předvídatelné a konzistentní. Zaměstnanci musí jasně vědět, co funguje a co ne. Je také stále důležitější, jak společnost přebírá svou společenskou odpovědnost. Aktivity v oblasti společenské odpovědnosti firem jsou stále silnějším nástrojem ocenění – například propouštět zaměstnance za sociální angažovanost nebo nabízet firemní dobrovolnické programy.

Na otázku novin, kam směřuje trend, pokud jde o výhody nebo výhody pro zaměstnance, Freitag jasně ukazuje, že kvalita života je velkým problémem. To samozřejmě zahrnuje dobré, vysoce kvalitní potraviny, nutriční poradenství a koučování na různá témata. Poptávka zde dramaticky vzrostla. Velmi ceněna je také podpora sladění pracovního a rodinného života, např. .B prostřednictvím šeků na péči o děti. Na vzestupu jsou také programy pomoci zaměstnancům. Společnosti stále častěji nabízejí pomoc a poradenství v krizích nebo obtížných životních situacích přístupným a anonymním způsobem pro každého, a to jak psychologicky, právně, tak preventivně.

 

Rádi bychom zdůraznili prohlášení Freitaga a Stichy citátem Reinharda Hallera:

"Všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovné v důstojnosti a právech. Každý má právo na život, svobodu a bezpečnost člověka – to jsou dvě z více než stovky práv Listiny lidských práv OSN –, z nichž mnohá mají co do činění s uznáním. To je to, čím bychom se měli řídit. Zkuste to a předvedete – pro sebe a své bližní – zázrak uznání."

Reinhard Haller

 

Zdroje:
 https://www.derstandard.at/story/2000114239991/wertschaetzung-in-der-firma-ist-jetzt-feel-good, 11.02.2020
Reinhard Haller (2019): Zázrak uznání. Gräfe und Unzer. Mnichov